Obchod s luxusní audiotechnikou, nákupní parky v krajích, teď sdílené byty v Praze. Mladý investor sází na nájemní bydlení
Dům v pražské Chodské ulici, ležící mezi trojicí vinohradských parků, na sebe upoutá už z ulice. Vchodové dveře zdobí vyobrazení sluncem ozářené krajiny, pod níž je velkými písmeny a číslicemi napsaná adresa stavby. Nad ní zase jakoby poletují dva zlatí andělé. Vnitřek domu nyní prochází rekonstrukcí. Vzniknout by v něm mělo asi padesát převážně malometrážních bytů nebo jednotlivých pokojů, které chce jeho majitel, investiční společnost Fidurock, vrhnout na trh s nájemním bydlením. Bydlení navíc propojí s dalšími službami, součástí domu má být například společná klubovna nebo wellness.
"Cílíme tím na lidi, kteří skončí na vysoké škole, nastoupí do první práce a berou 40 tisíc hrubého. Oni nechtějí utrácet 20 až 25 tisíc za svůj vlastní byt, ale zároveň chtějí žít v centru, v pěkném designovém pokoji. A za to jsou ochotni zaplatit 13 až 15 tisíc. Tihle lidé netráví doma tolik času. Pracují nebo se schází s přáteli a do bytu se jdou třeba jen vyspat. V rámci domu budou pokoje různých velikostí i klasické byty, mezi nimiž se budete moci přesouvat," říká v rozhovoru pro HN jeden ze zakladatelů Fidurocku David Hauerland.
Mladý investor firmu založil před šesti lety spolu s dalšími podnikateli Petrem Valentou a Laurensem Rinkesem. Vinohradský projekt není jediný, který společnost plánuje. Má být ale krokem k nabídce komunitního bydlení, jemuž by Fidurock chtěl v budoucnu věnovat větší pozornost. Obyvatelé takzvaných colivingových prostor bydlí v malých bytech s rozlohou jen pár metrů čtverečních a minimálním vybavením. Další zázemí, například kuchyň, sdílí se sousedy. K tomu mají navíc k dispozici služby, které v běžných bytech nejsou, jako třeba posilovnu nebo myčku na kola.
Vedle komunitního bydlení chce Hauerlandův Fidurock pokračovat v investicích do klasického nájemního bydlení. Do něj se letos rozhodli pustit i developeři. Nájemní byty hodlají provozovat například firmy AFI Europe, Finep nebo JRD. Zájem o nájmy vzrostl za posledních deset let asi o deset procent. Důvodem je i zdražování nemovitostí. Například v hlavním městě se byt v pražské novostavbě prodával v průměru za 108 tisíc korun za metr čtvereční. Dosáhnout na hypotéku ve velkých městech proto není snadné ani pro průměrně vydělávající Čechy. "Mladší generace navíc preferuje nájemní bydlení kvůli flexibilitě a možnostem, které mají. Snažím se na tom hledat to lepší, nikoli horší. Tedy ne že nemají na hypotéku, ale spíše se nechtějí zadlužit. Ve 25 letech nevíte, co se stane v budoucnu," doplňuje Hauerland.
Fidurock se zaměřuje na projekty v Praze, Brně a Olomouci, kde mají investoři zázemí a znají tamní trh. V posledním jmenovaném městě hodlá firma vybudovat také studentské ubytování.
Zatímco jiným realitním investorům způsobila koronavirová pandemie starosti a komplikace, Hauerland zůstává optimistický. Dokonce přiznává, že z pohledu jeho firmy přišla pandemie, která investice výrazně utlumila, v ideální době. Fidurock ale stejně nehodlal přikupovat nové budovy. Naopak se zaměřil na rekonstrukci objektů ve stávajícím portfoliu. Do něj kromě zmíněných činžovních domů patří hlavně maloobchodní parky. Jestliže nákupní domy evidovaly citelný propad návštěvnosti ještě v červnu, návrat lidí do maloobchodních parků proběhl podle Hauerlanda výrazně rychleji. Investor se domnívá, že lidé parky upřednostnili kvůli pocitu bezpečnosti. Je zde většinou menší počet obchodů, které mají vlastní vchod zvenku. Lidé tak na rozdíl od obchodních center nemusí při hledání konkrétní provozovny bloudit v uzavřeném prostoru.
"Mezi nájemci panovaly velké obavy, jak bude situace vypadat po květnovém znovuotevření, ale ukázalo se, že zájem lidí o jejich služby tu je. V některých obchodech byly velké fronty. Lidé potřebovali tenisky, oblečení pro děti, zahradní nábytek. To vše raději kupovali v maloobchodních parcích, nikoli ve velkých obchodních centrech. Když nám naši manažeři posílali fotky z parkovišť, viděli jsme, že byla obsazena více než před covidem," popisuje Hauerland.
V Hauerlandových parcích, které provozuje například v Táboře, Mladé Boleslavi nebo Liberci, zůstalo i během pandemie otevřených 40 procent provozů. "Tito nájemci ani nežádali o slevy na nájmu," říká investor. Ohledně případných slev jednala společnost s nájemci individuálně. "Nechali jsme si od nich poslat obraty. Když jsme viděli, že propad byl jen omezený, nemělo cenu se domlouvat na slevě. Když byl propad větší, tak jsme slevu poskytli. Nikdo z našich nájemců ale nezbankrotoval, spíše jsme podepisovali nové smlouvy," konstatuje.
Podle Hauerlanda k dobré kondici jeho portfolia přispěl i typ firem, které si prostory v maloobchodních parcích pronajímají. Zatímco těžištěm obchodních center jsou supermarkety, kterým odlákávají zákazníky e-shopy, v případě parků hrají prim spíše firmy nabízející zboží, jež si lidé přes internet kupují méně. Klasickými nájemci jsou řetězce jako Kik, Sportisimo, Pepco, v nichž lidé kupují oblečení nebo levné zboží.
"Už když jsme v letech 2013 a 2014 analyzovali příležitosti, vnímal jsem z těchto důvodů retail parky jako koncept budoucnosti," prohlašuje Hauerland.
Kromě realit se Hauerland snaží vydělávat i na své zálibě v audiotechnice. V centru Prahy provozuje obchod Voix s luxusními audiosestavami. Ten spustil před dvěma lety. Jeho letošní tržby jsou zhruba na dvojnásobku těch loňských. Podle Hauerlanda k tomu přispělo i to, že lidé během jara měli více času na zvelebování svých domovů.
"Jsou to takové hračky pro kluky. Holky mají kabelky a kadeřníky, my chlapi toho zase tolik nemáme. Tohle je radost, kterou si můžete udělat. Je to něco jako lego, které neustále můžete vylepšovat. Jednou si koupíte reproduktory, pak vám zevšední, tak si přikoupíte gramofon a tak dále," říká.
Hauerland se zamýšlí i nad možností, že by audiotechniku spojil s realitním byznysem. Vzniknout by tak mohl například činžovní dům s nájemními byty osázenými kvalitními audiosestavami nebo s domácím kinem.